sebeláska.

Mé nemocné já teď tráví poměrně dost času doma. A když opomenu věci, se kterými doma pomáhám mamce a také čtení, jsem také hodně na internetu. Ať už sleduji seriály nebo třeba jsem jen na sociálních sítích (za což na sebe nejsem vůbec pyšná, ale co se dá dělat). Nicméně, to o čem chci mluvit je téma, které je dnes podle mého názoru dost rozebírané. A tím tématem je "Selflove" nebo také "Sebeláska". Přestože je to věc podle mě krásná a užitečná, nechci ji prostřednictvím tohoto příspěvku nijak šířit. Chci se nad ní jen pozastavit, možná ji trochu rozebrat a hlavně vyjádřit svůj názor na ni a postoj k ní.

Doufám, že tímto příspěkem nevyvolám žádné dohady či rozpory. Chci tím jen vyjádřit, jak se na to dívám já, nic víc. Takže k věci.

Podle mého názoru, je Sebeláska věc dost individuální a záleží hlavně na dané osobě, jestli se má ráda nebo ne. Například já. Vím o tom, že Sebeláska je krásná věc, že každý člověk by na sobě měl najít alespoň jednu věc, kterou má rád, která je jedinečná nebo která se mu prostě a jednoduše líbí. Ale já osobně se třeba nemám ráda. Nemám se ráda ve smyslu jak vypadám nebo jak se občas chovám. Jak chodím nebo jak mluvím. Našla bych na sobě nespočet věcí, které bych chtěla změnit, dokud bych nebyla celá jiná a pro okolí "dokonalá". Jenže co je DOKONALOST? Jak můžeme definovat dokonalou věc, dokonalého člověka? Každému člověku přijde dokonalé něco jiného. Vezměme si jako příklad třeba nějakého chlapce. Někdo se vám líbí, přijde vám skvělý, úžasný, nejlepší, dokonalý. Ukážete ho vaší kamarádce, ale té se absolutně nelíbí, ba naopak ji zaujme jeho kamarád, který zase není váš šálek kávy. Nevím, jestli rozumíte tomu, co tím chci říct. Snad ano. Jde prostě o to, že všichni chceme být dokonalí, ne, že ne. Jenže co když pro někoho jste dokonalí přesně takoví, jací jste teď? Ať už postavou, vzhledem, povahou nebo jako celek. Musím si teď přiznat, že jak jsem tady výše uváděla, že se nemám ráda. Vlastně to je pravda jen tak z poloviny. Jsou tady dny, kdy se na sebe nemůžu podívat do zrcadla, nejradši bych si zalezla pod peřinu a nevylezla dokud nepřiletí víla kmotřička a neudělá ze mě modelku Victoria´s secret. Ale pak jsou dny, kdy mi třeba jen to, že mám ten den dobré vlasy nebo vyberu hezké oblečení, co si ten den chci vzít udělá obrovskou radost a nejradši bych chodila po ulici až do noci, aby mohli všichni vidět, že mi to sluší.

Můj závěrečný názor je asi takový, že Sebeláska je prostě, ať už chcete nebo ne, ukrytá někde v každém z nás. Jen je potřeba ji v sobě najít a nechat volně fungovat.

Udělejte mi radost a udělejte někdy radost sami sobě. Ať už tím, že si koupíte, co já vím, novou rtěnku, knížku nebo se vezměte na kafe nebo prostě pro sebe udělejte něco, z čeho budete mít radost.

Aby tu nechyběla nějaká ta aktivita, tak byste mohli být dobré duše a napsat mi do komentářů váš pohled na sebe a na Sebelásku. Co se vám na vás líbí a co naopak třeba ne.

Hlavně nezapomeňte... každý z nás je obrazem dokonalosti.

MISE: MILUJME, Vaše Ela